Letadlo je komplexní stroj, který vůbec není jednoduché vymyslet, natož vyrobit. Česká republika, a dříve ta Československá si ale ve světě výroby letadel vybudovala a stále drží své místo. Představme si jeden z několika strojů, které ve své době uchvátily svět a staly se legendami.
Kluzák L-13 Blaník.
Kluzák se začal vyrábět v roce 1958, postupem času prošel modernizacemi. Z původní L-13 na začátku výroby vycházel z montážní linky poslední kus L-23 v roce 2006. Celkem se vyrobilo více než 5 500 různých variant těchto strojů.
Ať už L-13 Blaník, nebo později L-23 Super Blaník, oba stroje jsou celokovové dvousedadlové kluzáky pro pilotní výcviky, včetně nácviku akrobacie. Pokud se rozhodnete absolvovat výcvik na kluzácích, budete s největší pravděpodobností sedlat tento typ letadla☺. Během 50 let vyvstal požadavek armády vytvořit cvičný kluzák, který by měl ideální vlastnosti pro elementární výcvik pilotů, ale také dostatečně dobré vlastnosti pro sportovní létání pilotů, kteří by později se svými návyky byli schopni přesedlat na motorové stroje v tehdejší armádě. Toho se ujali konstruktéři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu pod vedením Ing. Karla Dlouhého.
Výroba nejen letadel, ale v podstatě čehokoliv je často otázkou kompromisů. Pokud chcete, aby letadlo létalo extrémně rychle, nejspíše bude mít problém chovat se hezky při pomalých letech. Pokud chcete letoun stabilní, bude hůře manévrovatelný, a tak dále. Sestrojit tedy letoun, který bude schopen splnit všechny požadované vlastnosti, není v žádném případě jednoduchý úkol.
Ideální letadlo pro výcvik
U výcvikového letadla jde především o souhry sil a citlivosti jednotlivého řízení, možnosti agresivních zásahů při nízké rychlosti, chování ve vývrtce a pádu. Prostě o to, aby se letoun zachoval ideálně ve všech situacích, do kterých se pilot může dostat. Zároveň musí být konstrukce dostatečně robustní, aby snesla necitlivé zacházení žáků spolu s tvrdými přistáními.
Během zalétávání prototypu testovací piloti zjistili, že se opravdu povedlo něco, na co mohou být všichni náležitě hrdí. Letoun dle jejich slov odpovídal téměř ideálně všem požadavkům, které byly pro výcvikový eroplán stanoveny. Pro zajímavost jeden z těchto požadavků byl, aby letoun mohl letět nekonečně dlouho střemhlavým letem a nikdy nepřekročil maximální rychlost.
Znají ho po celém světě
Když se poprvé letoun ukázal na zahraničních závodech, piloti z ciziny mu začali přezdívat Létající Cadillac pro jeho tvary a prostornou kabinu. Díky svým vlastnostem se začal prodávat nejen do zemí východního bloku, ale po celém světě. Téměř 2 700 kusů se prodalo mimo východní blok, do více než 50 zemí, mezi kterými nechybí USA, Brazílie, Vietnam nebo Austrálie. Pro zajímavost, v Brazílii sloužily pro počáteční výcvik armády. V USA dokonce pro kondiční lety kosmonautů NASA.
Blaník se stal synonymem pro „hodné éro“, což je letadlo, které nemá žádné zákeřné vlastnosti. Většina pilotů říká, že pokud netušíte, co se s Blaníkem zrovna děje, prostě pusťte řízení a ono si samo poradí.
Dnešní moderní kluzáky svými výkony daleko předčí parametry tohoto větroně, nicméně pokud si máte vybrat větroň pro základní výcvik, bude to i po více než šedesáti letech Blaník, který bude hrát prim svými vlastnostmi. Je to opravdu uznávaná legenda a oprávněně o něm můžeme říci, že ovládl světové bezmotorové létání v kategorii cvičných letadel.
Tak třeba dvojice pilotů kluzáků létající skupiny rakouského výrobce nápojů RedBull si vybírala kluzáky ideální ke svým vystoupením. Potvrzením toho, jak je Blaník výjimečné éro budiž to, že sáhli právě po něm.
